10. 05. 2018

Co je obecné nařízení o ochraně osobních údajů GDPR?

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) je nové nařízení EU platné pro celou Evropskou unii. Nahrazuje stávající směrnici o ochraně dat, která platí od roku 1995. I když nařízení GDPR zachovává celou řadu principů této směrnice, představuje mnohem ambicióznější cíle. Mezi jeho nejdůležitější změny patří to, že poskytuje soukromým osobám větší kontrolu nad jejich osobními údaji a ukládá nové povinnosti organizacím, které tato data shromažďují, zpracovávají a analyzují. Nařízení GDPR také dává národním regulátorům nové pravomoci uvalit významné sankce na organizace, které tento zákon poruší.

Co je to osobní údaj?

Osobním údajem může být jeden nebo i více údajů, které teprve dohromady umožňují určit konkrétní osobu. Osobní údaje lze rozdělit na dvě základní skupiny:

  1. Obecné osobní údaje
  2. Zvláštní osobní údaje

Mezi nejčastější obecné osobní údaje patří:

Do zvláštních osobních údajů patří:

Kdy není souhlas se zpracováním osobních údajů vyžadován?

Údaje vyžadované zákony, např. povinné údaje na daňovém dokladu, mzdových listech apod. nepodléhají povinnosti informačního souhlasu se zpracováním osobních údajů. Naopak pro zpracování zvláštních osobních údajů se vyžaduje souhlas vždy.

Co patří k hlavním požadavkům nařízení GDPR?

Nařízení GDPR ukládá celou řadu požadavků organizacím, které shromažďují a zpracovávají osobní údaje, včetně povinnosti splňovat šest základních principů:

Na koho se GDPR vztahuje?

Nařízení GDPR se vztahuje na organizace všech velikostí a ze všech odvětví. Konkrétně se nařízení GDPR vztahuje na:

Hlavním termíny v nařízení GDPR:

Jak se nařízení GDPR dotýká zabezpečení?

Na základě nařízení GDPR musí správce dat přijmout opatření, která zajistí bezpečí osobních údajů. Mezi tato opatření patří „organizační opatření“, jako je například omezení počtu osob, které mají přístup k osobním údajům, a „technická opatření“, jako například šifrování.

Nařízení GDPR neuvádí ani nepředepisuje konkrétní bezpečnostní opatření, která musí správce dat přijmout. Očekává se, že sám rozhodne o potřebných bezpečnostních opatřeních na základě faktorů, jako je charakter osobních údajů, které shromažďuje, jejich citlivost a rizika spojená s jejich zpracováváním.

Je třeba zvážit různé typy bezpečnostních rizik. Mezi nejběžnější z nich patří fyzické vniknutí, nepoctiví zaměstnanci, náhodná ztráta nebo online hackeři. Jestliže chcete zajistit dodržování předpisů, je vhodné vytvořit plán řízení rizik a provést kroky k jejich zmírnění.

Co vyžaduje nařízení GDPR, pokud dojde k průniku k datům?

Nařízení GDPR definuje „porušení zabezpečení osobních údajů“ jako „porušení zabezpečení, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně nebo neoprávněnému poskytnutí nebo zpřístupnění přenášených, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů.“

V případech porušení zabezpečení má správce dat povinnost ohlásit tuto skutečnost dozorovému úřadu do 72 hodin od zjištění takového případu (s výjimkou případů, kdy je nepravděpodobné, že by tento únik měl za následek riziko pro práva a svobody fyzických osob). Povinnost upozornit na takový případ má správce dat i osoby, o kterých data unikla, pokud jim z důvodu porušení zabezpečení hrozí významné riziko poškození.

Co to znamená být transparentní"?

Správce dat musí čestně a jasně vysvětlit, proč a jak zpracovává osobní údaje fyzických osob. Nařízení GDPR obsahuje podrobné informace o tom, co se musí soukromým osobám sdělit o zpracovávání jejich osobních údajů. Mezi tyto informace patří mimo jiné:

Další zdroje informací

Dobrým „startovním“ zdrojem informací, kde je celá problematika vysvětlena jazykem srozumitelným pro běžné uživatele, je https://sites.google.com/site/jaknagdpr/